Cituji : „‚‘Bravo, Marigolde, jako obvykle přesná trefa. Politika, to je za téhle situace něco pro mě. Zpočátku se mi do toho moc nechtělo, říkal jsem si, že čistější bude organizování prostituce a investování do veřejných domů. S politiky jsem už sjednával kšefty a dost jsem jich poznal. Přesvědčil jsem se, že s kurvami je lepší pořízení, poněvadž kurvy mají alespoň nějaké zásady a nějakou čest, Na druhou stranu se z hampejzu nedá tak dobře vládnout jako z radnice. A vládnout by se mi docela chtělo, když ne světu, tak aspoň okresu. Staré přísloví říká: když je nemůžeš porazit, tak se k nim přidej…‘‘

Lehce dnešní situace v dnešním světě..

Můj Oblíbený 🙂

Tehdy řekla věštkyně zaklínači: „Toto je moje rada: obuj boty železné a do ruky vezmi berlu taktéž železnou. Běž v železných botách na sám konec světa, cestu železnou holí ohledávej a vlastními slzami skrápěj. Jdi ohněm i vodou, nezastavuj se, zpátky neohlížej. Až prošlapeš železné podrážky, až odřeš železnou hůl, až větrem a žárem vyschnou tvé oči, že již nebudou schopny ani slzu uronit, pak dospěješ na konec světa. Tam snad nalezneš to, co hledáš, to, co miluješ. Kdož ví.“
Zaklínač tedy šel. Šel ohněm a vodou, za sebe se neohlížel. Než nevzal si železné boty ani berlu. Vzal jen svůj zaklínačský meč. Neposlechl slova věštkyně. A dobře učinil, poněvadž to byla mizerná věštkyně.

A nebo 🙂

„Poznal jsem v životě mnoho vojáků. Znal jsem hejtmany a vojvody, generály i maršály, vítěze nesčetných tažení. Naslouchal jsem jejich vyprávění i pamětem. Vídával jsem je sklánět se nad mapami. Zakreslovat do nich barevné linky a šipky, plánovat, vymýšlet strategie. V té papírové válce vždy všechno klapalo, všechno fungovalo, vše bylo jasné a ve vzorném pořádku. Tak to musí být, vysvětlovali mi, armáda je především pořádek a řád. Vojsko se bez pořádku neobejde.

Tím podivnější je, že co se týče pořádku, opravdová válka – a několik opravdových válek jsem viděl – neodbytně připomíná hořící bordel.“