Ve Skryté minulosti Mass Effectu jsme se dozvěděli, že výtvarná stránky byla založena na díle Syda Meada. Nyní si blíže představíme, kdo to Syd je a na jakých projektech se podílel.

Syd Mead, celým jménem Sydney Jay Mead, je americký „vizuální futurista“ a neofuturistický výtvarný návrhář, narozený v roce 1933. Na úplném konci 50. let vystudoval uměleckou školu v Los Angeles a začal pracovat v automobilce Ford a posléze ocelárně U.S. Steel, kde měl na starosti  grafický vzhled reklamních brožur a knih. V roce 1970 si založil vlastní společnost Syd Mead, Inc. a začal se více věnovat žánru sci-fi.

O své práci jednou pronesl: „Science fiction považuji za realitu zobrazenou v předstihu.“

Star Trek: Film

První film, na kterém se podílel hned jako výtvarný ilustrátor byl první film ze světa Star Trek. Mimo jiné stojí za návrhem lodi V’Ger, což je ústřední neznámý objekt mířící k Zemi, který se posádka hvězdné lodi USS Enterprise vydává prozkoumat. K návrhu V’Ger se dostal poté, co byla předchozí společnosti Abel vypovězena smlouva. Sám tvrdí, že když se dostal k projektu, interiér lodi byl již vytvořený a on musel přijít s návrhem vnější podoby lodi. Vytvořil dvanácti metrový model lodi, který ve své celé podobě není ve filmu vidět – loď V’Ger je znázorněna velmi expresionisticky. I když prý byl vytvořen záběr na celou loď plující okolo Měsíce, do finálního sestřihu se nedostal.

Koncept objektu V’Ger

Jádro lodi V’Ger ve filmu

Cesta k jádru ve filmu

Lodě kolem objektu V’Ger

Blade Runner

Pro dnes již kultovní sci-fi Blade Runner Syd vytvářel koceptuální návrhy. Na jejich základě vznikla výsledná vizuální stránka filmu. Vzhledem ke své předchozí práci, též navrhl vzhled veškerých vozidel. Podle jeho vlastních slov, modely aut používané ve filmu odpovídají svým předlohám běžně z 85 %, ale v tomto případě odpovídaly jeho konceptům téměř ze 100 %.

Koncept policejního „Spinneru“

Vnitřek policejního „Spinneru“

Koncept města

Město ve filmu

Město s vozidlem ve filmu

Tron

V elektronickém světě Trona stojí Syd za vytvořením tanků, solárních lodí, nákladních lodí a především ikonickým vzezřením motocyklů. U finálního konceptu se počítalo s tím, že jezdec po zaujmutí pozice splyne s motorkou v jednolitý celek. Na tomto snímku pracoval v téměř tu samou dobu, co na Blade Runnerovi. „I když se tyto snímky od sebe nemohou více lišit, oba provázel stejný osud. Oba snímky mají nyní kultovní status, ale při svém uvedení si vedly hrozně,“ říká Syd Mead v jednom rozhovoru.

Hrubý koncept motorky

Finální koncept motorky

Motorky ve filmu

Tank ve filmu

V popředí solární loď, v pozadí Mickey Mouse

Vetřelci

Ve filmu Vetřelci se Syd podílel na výtvarné části také z velké části. Jako příklad se uvádí loď Sulaco, která se od původního kulového návrhu na žádost Camerona změnila. Původní návrh by nutil kameru neustále přeostřovat a Cameron si vyžádal více militaristický vzhled. Dále podle vlastních slov stál za výtvarnou podobou jídelny a místnosti s vajíčky. Veškeré návrhy vychází z původních náčrtků režiséra Jamese Camerona.

Původní návrh lodi Sulaco

Konečný koncept Sulaco

Sulaco ve filmu

Koncept výsadkové lodi

Koncept nákladního robotu

Koncept stázové místnosti

Číslo 5 žije

U tohoto filmu nejenže Syd Mead vytvořil koncept, ale pomáhal i Ericu Allardovi vytvořit skutečného robota použitého ve filmu, který byl tou nejnákladnější věcí na celém filmu. Před začátkem výroby filmu odletěli Syd Mead a Eric Allard postupně do japonského města Tsukuba, kde si prohlédli výstavu budoucích technologií zahrnující i poslední pokroky ve vývoji robotiky. „Jedním z jejich nejlepších návrhů pro film byl robot, který chodil jako člověk, ale přejít místnost mu trvalo několik hodin. Proto jsme jsme rozhodli vrátit o jeden krok zpátky,“ říká režisér filmu John Badham.

Koncept Čísla 5

Short Circuit

Timecop

Na pozici vizuálního poradce vytvořil pro tento film ikonické zpodobnění stroje času a zbraní. Jako první se zabýval podobou vozidla, které vede ke stroji času. Aby dosáhlo vysoké rychlosti a prolomilo čas, mělo být umístěno na kolejích. Proto muselo vypadat subtilně, k čemuž dopomohly různé trubky a další vybavení. Myšlenka velmi odpovídala DeLoreanu z Návratu do budoucnosti. Na konec kolejí umístili zeď, aby tak byl znázorněn pocit nebezpečí, že když se to nepodaří, tak cestovatele v čase čeká rozprsknutí o zeď.

Čtyři a stroj času

Stroj času

Vozidlo vedoucí do stroje času

Zbraně

Airsoftová replika

Johnny Mnemonic

Jako vizuální poradce pomáhal s vizuální tvorbou tohoto snímku. Není proto náhoda, že kyberpunkové město je velmi podobné tomu z Blade Runnera. Sydney na tento snímek vzpomíná: „V té době jsem měl práce dost, a tak jsem na tomto snímku ani moc pracovat nechtěl. Můj agent proto producentovi filmu přednesl nehorázné požadavky. Ale na konec se vrátil s vystaveným šekem, takže jsme se pustili do dalšího dobrodružství. Jako první jsem začal s návrhem kryogenické kapsle, která má držet Keanovu hlavu. Říkal jsem si, že když má v hlavě určitou informaci, proč by mu tu hlavu nemohli prostě uříznout? Tak jsem navrhl takový kryt, který by jeho hlavu udržel, ale nakonec se to nepoužilo. Také jsem navrhl toho delfína a všechny ty přístroje které k němu vedou. William Gibson dohlížel na natáčení a když viděl, co jsem navrhl, tak řekl, že takhle si to přesně představoval když psal tuto povídku. To mě zahřálo u srdce.“

Město v Johnny Mnemonicovi

Johnny v přístroji

Delfín v Johnny Mnemonicovi

Mission: Impossible 3

Syd Mead si v tomto případě odskočil od sci-fi ke špionážnímu filmu plným technických gadgetů. J. J. Abrams chtěl v tomto filmu ukázat, jak se vyrábí masky při akci v terénu. Sydovým úkolem pak bylo navrhnout přístroj pro výrobu těchto masek. Přístroj měl být přenosný a přesně tak veliký, aby se do něj dala vložit plastová hlava. Abrams chtěl, aby to vypadalo stejně opotřebovaně jako další vybavení, které si s sebou berou agenti do akcí.

Mask maker

Elysium

Neill Blomkamp, jako velký obdivovatel Sydovy práce, jej požádal o spolupráci na svém filmu Elysium. Z této spolupráce vznikla i ikonická stanice Elysium na orbitě Země, která připomíná Citadelu z Mass Effect. Sám Syd v jednom rozhovoru povídá: „Neil Blomkamp měl obrázek, který jsem nakresli před desítkami a desítkami let. Byl na něm svět, který byl převrácený. Ten svět byl jeden velký kruh a na vnitřní části toho kruhu se žilo a pokračoval až za horizont. Byl tou myšlenkou fascinován.“ Tudíž Elysium si nebere inspiraci z Mass Effect, ale Mass Effect i Elysium si berou inspiraci ze stejného zdroje a tím je Syd Mead.

Koncept vnitřku Elysia

Původní koncept Syda Meada

Elysium

Vnitřek Elysia

Prezidium na vesmírné stanici Citadela ve hře Mass Effect

Země zítřka

Aktuální film podle atrakce v Disneylandu, má opět úchvatnou představu futuristických měst. Na jejich návrzích se i zde podílel Syd Mead.

Země zítřka

Nejen pro filmy vytvářel Syd Mead návrhy. Podílel se i na několik videohrách. Jako příklad si můžeme uvést…

Wing Commander: Prophecy

Kde se podílel hlavně na ztvárnění nepřátelského mimozemského druhu pro studio Origin.

Koncept mimozemšťana pro Wing Commander

Koncept mimozemského stíhače

Zobrazení mimozemšťanů v promo materiálech

Finální podoba ve hře

Aliens: Colonial Marines

Celkem sympatické je pak zjištění, že se na výtvarné podobě hry podle Vetřelců podílel i původní výtvarník. Výtvarná stránka a blízká podobnost s filmem, i po zvukové stránce, byla bohužel jedna z mála dobrých vlastností, kterou tato hra měla.

Podobnost s filmem je zřejmá

Věrné převedení koridoru

Tron 2.0

Herní pokračování filmu mělo též tu výhodu, že se na ní podílel původní výtvarník a byl z ní tak cítit duch původního filmu. O aktualizovanou verzi ikonické motorky se opět postaral sám Syd Mead.

Koncept motorek

Motorka ve hře

Tron 2.0

Níže následují další koncepty, které Syd Mead nakreslil.

Zdroj: sydmead.com, wikipedia, weyland-yutaniarchives, avforums.com, vulture.com, theshadowzone, extralives,